Mluvte s dětmi. Není nic důležitějšího.

Absolvuje-li člověk s dětmi dovolenou v horách, pořádá-li náročné pěší túry, sedí-li s nimi dlouhé minuty na lanovce, je to ideální příležitost k rozhovorům a nahlédnutí do dětských dušiček.

Máte rázem nekonečné možnosti, jak jim zprostředkovat svůj pohled na svět, své životní hodnoty a zároveň se vám odkryje pestrý dětský svět, ve kterém žijí vaše malé ratolesti a do něhož máte přístup právě jen při takovýchto vzácných příležitostech.

Dnes jsme vystoupali na Portášky nad Velkou Úpou a podnikli výlet po hřebenu, byli jsme svědkem několika významných momentů (pohled na Sněžku mezi mraky, pohled na údolí plné malebných krkonošských chaloupek, pes vlezl do trubky a nemohl zpátky, Samík sklouzl v Úpě z kamene a zahučel po kolena do vod, Samík počůral Davidovi kraťasy, …) a také jsme měli samozřejmě příležitost k hlubokým rozhovorům s dětmi.

Například.

Š: „A mami, to je docela kravina ne, že je ten náš penzion uprostřed sjezdovky?“
A: „Proč by to byla kravina? V zimě je to celkem i výhoda, sjedeš na lyžích rovnou z penzionu k vleku a pak nahoru na svah lyžovat. Proto má i ten penzion v zimě větší ceny.“
Š: „Jak, větší ceny?“
A: „No jako že je to ubytování v zimě dražší.“
Š: „A proč je v zimě dražší?“
A: „Protože v zimě je to tady zajímavější než v létě, dá se lyžovat a tak, tak je i větší zájem a mají větší ceny.“
Do hovoru se zapojují i Viktorka s Davídkem.
V: „Mami a jaký ceny?“
D: „Mami a co je větší?“
A: „Ceny v zimě, za ubytování v našem penzionu.“
D: „Mami a v jakým penzionu?“
A: „V našem penzionu.“
V: „Mami my máme penzion? Náš vlastní penzion, jako je ten uprostřed tý sjezdovky co tam teď bydlíme?“
A: „Ne, nemáme vlastní penzion, myslím ten uprostřed tý sjezdovky.“
V: „A proč říkáš náš penzion, když to není vůbec náš penzion?“
A: „No protože tam teď bydlíme.“
V: „Mami a proč jsou ty ceny v zimě větší?“
A: „Protože je o ten penzion větší zájem, tak můžou víc vydělat, když mají v zimě vyšší ceny.“
Dobíhá nás Samík:
„Mami a o čem jste se teď bavili?“ …

Nebudu plýtvat virtuálním prostorem, shrnu jen další témata: Mami a proč je tady napsaný „PLIVAT?“ (Ukázalo se, že myslí PRIVAT – Mami to je napsáno i na jednom pokoji u nás na penzionu, tam jsme se Samem vlezli, jo vy jste tam vlezli, mami kam vlezli, mami a proč tam vlezli, zeptej se Šimona kam vlezli a proč, mami proč mi to nechceš říct, protože to nevím, bůůůůů mami proč mi to neřekneš, já se Šimona ptát nebudu, bůůůů)

Mami a kdo vymyslel slovo JAKO? (Mami to přece není normální slovo, proč by to nebylo normální slovo, no takový slovo přece není normální, to nemohl stvořit Pán Bůh, no já nevím, jestli Pán Bůh stvořil nějaký slova, a kdo by je jinak stvořil, no já nevím ale když stvořil ty ostatní, tak co by nestvořil slovo JAKO, no mně se to slovo vůbec nelíbí, a jaký slovo, mami a na co se Samík ptá, mami a proč se mu to slovo nelíbí, Same proč se ti nelíbí, NO MAMI TEĎ JSEM TI TO ŘÍKAL, TO SNAD NENÍ PRAVDA, UŽ SE MĚ NA TO NEPTEJ)

No mám ještě pokračovat? Cesta na Portášky i zpět do penzionu byla fakt dlouhá. Děti čtyři.

Jdu si dát Ibalgin a sprchu a pak si otevřu nějakou naučnou publikaci o výchově dětí. A o tom, jak je důležité odpovídat na jejich zajímavé a zvídavé otázky, protože jedině tak se jim mohou otevřít nové duševní obzory. Jako.