Já také odjakživa miluji knihy a bez ní se nikam nehnu. Nikdy nevíte, kdy budete čekat třeba i 10 minut na zastávce a já přece neplýtvám svým drahoceným časem. Věřte mi nebo ne, i v mém věku 21 let, jsem mezi vrstevníky celkem raritou jako zapálená čtenářka. Čtení mi vždy pomáhalo, rozšířila jsem si slovní zásobu, získala jsem mnoho informací a také mi to hodně pomohlo v pravopise. A jak jsem se někde dočetla, kniha je nejlevnější dovolená!

Moc hezký!

buďte ráda-hlavní je ale i výběr-ne každá kniha je přínosem

Hlavně je těmi knížkami neumlaťte. Když se Vám to povede, bude to dobré :-))).

Čtení je fakt nejlepší a taky jsem musela našim pekelně lézt na nervy. A mně pak lezly na nervy dcery, které (dyslektické) až do objevu Harryho Pottera nečetly, ať moje knihovnická vynalézavost dělala co dělala.

Všechno je to fajn. (A těmi argumenty Vás budou "mlátit" pořád, to je úplně jedno, kde je najdou, přejde to až v úplné dospělosti :-)) ).

Nevrlé mručení je ještě dobré, já když jsem se dcery opakovaně ptala, co bylo ve škole a opakovaně se dozvídala, že nic, pak se domáhala odpovědi, že něco přece muselo být. Dcera odpověděla, že se mě také každý den neptá, co bylo v práci. A upřímně musím říct, že kdyby se mě zeptala, tak bych také řekla že nic. Kdyby naléhala, tak bych řekla něco ve smyslu, že bylo práce až nad hlavu, honička a pruda, prostě normálka.

Nesouhlasím jen s tím, že dnešní děti nečtou, čtou, jenže nečtou knihy, ale čtou na tabletech, telefonech, čtečkách a dalších, svět se prostě změnil. A možná dokonce čtou víc než generace před nimi, která se pořád chlubí, jak běhala po lese, zevlila venku, apod.

Děti, jaké mají být. A ještě k tomu čtou, co chcete víc !

Aleno, dyť to je fakt úžasné, že čtou!

Víte, puberty bych se vůbec nebála, protože z té se zdravou kůží stejně nevyjdete:-)))) - ať děti čtou či ne. Na chvilku možná budete rodiče mdlého rozumu, ale to pomine - jak to tak bývá.

Měla byste to kompenzovat nějakou diametrálně odlišnou činností, jako břišním tancem:-)), nebo tak nějak, kafem (rozumějte dvojkou vína) s kámoškou...a ták:-D

A připravit se na mnohem horší dotazy a rozhovory:-))

Jo dvoj- a vícka vína, to mi jde :-D

Takovou situaci v autě řešil jeden známý (3 děti) tím, že koupil auto se 3 řadami sedadel, aby všechny děti mohly být u okna. Bylo to zbytečné, protože od té doby se sice nehádaly, kdo bude u okna, ale pro změnu, kdo bude v zadní a kdo v prostřední řadě.

U nás obdobné. První týden boj o místo "v kufru". Druhý týden boj o místo spolujezdce. Od té doby boj o jakékoliv místo, protože místo co má bratr je vždycky lepší než to moje. Neřešit, nebo se člověk zblázní.

Samík je chytrý.

Také jsem jako dítě rád četl. Dokonce i ve škole jsem si někdy četl knihu schovanou pod lavicí. Nebylo to ani na škodu mým školním výsledkům. Učil jsem se snadno a dobře. Ve škole byla dost nuda. V jednotné základní škole učitelé všechno několikrát opakovali a tak jsem se zabavoval čtením pod lavicí. Někteří učitelé to asi věděli, ale nechali mě, alespoň jsem nezlobil. Jen jedna učitelka (zeměpisu) mi knihu někdy zabavila a dala jí mé mamince. Byla to naše sousedka.

Vaše děti s tím čtením chápu. Pokud čtou zajímavé a napínavé knihy, tak je to myslím lepší zábava než například často být na sociálních sítích.

Hezký příspěvek. Díky.

Mně vadí ten paralelní svět, identický se světem počítačových her, kdy matka je na druhé koleji.

Ale možná "druhá" je přeci jen lepší než "ta nejposlednější, jejdanánky, ona tu ještě je?!"...