Na druhou stranu diky tomu vznikl clanek na vasem blogu. A take vemte v uvahu, kolik lidi potesite vasim nestestim a jejich vlastni zivot jim pak bude pripadat snesitelnejsi

No taky jste mě trošku donutil sáhnout si do svědomí - pokud je toto opravdu má největší životní katastrofa (která navíc ulehčí život jiným lidem, protože také větší nezažili), vede mne to k jedinému možnému závěru: no nemáme se snad my všichni super dobře?

a kdyby Vás nechtěli osvobodit, poskytnu Vám alibi

To jste měla říct, než jsem to tu všechno vykdákala! Vymyslela bych si nějakou verzi "nad skleničkou červeného u Šárky, šla jsem provětrat novou bundu a vůbec netuším, jak se ten nešťastník do toho potoka dostal"...

Solit! říká moje dcera, která vyniká v pravidelném zvrhávání sklenic červeného vína na cokoli. Tak solíme a solíme a solíme, a ono to občas, k našemu údivu, i zabere.

hm, kde v autě u pumpy vezmete tak 5 kilo chloridu sodného????

Tedy, toto je velmi pěkně napsané sci-fi.

Ale určitě se to nestalo, že ne? Poněvadž kdyby jakože jo, přece byste tu potenciální mrtvolu nevezla až domů:-D,

ale nechala ji hned na místě, kde spáchala zločin na kabátu. Já tedy rozhodně ano....:-)

Tohle vůbec nepotřebuje žádnou obhajobu u soudu, to je totiž případ, kdy si o vraždu řekne sama oběť!!!:-))

Ale je fakt, že se to dobře četlo!

Děkuju Maruško za čtení i za pochvalu. Já jsem natolik velkorysý vrah, že jsem dala oběti šanci v podobě "možná se to vypere". Ale když ani to nevyšlo, tak se prostě už nedalo nic dělat...

Dobrý večer, moc hezky jsem si početl, karma.

U nás je to jaksi naopak. Manželka přibrala (no comment, nechci skončit v potoce), takže začala vyhazovat svůdné outfity a já se těšil, že mi v některé ze skříní zbude místo aspoň na kufřík s nářadím, který mám pod postelí. Jenže máme hned vedle baráku ťinťongy, takže za vyhozený kus přivleče dva nové. Už mluví o potřebě půdičky pod stropem v předsíni. Asi skončí v potoce sama.

Honzo, díky za karmu.

Jestli je to u vás tak jako u nás, tak za to může ta skříň.

My už jsme taky pár skříní uvolnili, uklidili, občas vybyde volná celá polička... ovšem než se do ní dá, kvůli čemu se to původně uvolňovalo, už je skříň zas plná a přísahám, to do ní nikdo nic nedal! V roce 2009 mi manžel vyrobil vestavěné skříně až ke stropu, abychom do nich mohli přesunout věci z půdy po stěhování (stěhovali jsme se v r. 2003). Ale než jsme se k tomu dostali, skříně jsou plné, fakt nekecám. Ty bedny nakonec skončily v kontejneru...