Věříte v náhody?
Spíš by mne zajímalo, jak můj zážitek vidí statistický vzorek široké veřejnosti.
V květnu jsme zažili snový výlet do Portugalska. Celý týden. Jen já a ON, muž mých snů. Muž, se kterým příští rok oslavíme dvacet let od svatby a koho já neustále považuji za nejlepší společnost, kterou si dokážu představit. Škoda jen, že na sebe máme tak málo času.
Volné dny, které si můžeme naplánovat podle svého. Žádné řvoucí a hádající se děti. Dlouhé procházky, jízda tramvají, večer portské a pivo a klábosení dlouho do noci, protože ráno můžeme spát třeba do jedenácti a nevadí nám, že je to v Portugalsku a měli bychom vymetat památky. Protože to co bychom „měli“, přátelé, to vše jsme nechali komplet doma. A když z postele nevylezem celý den, my dobře víme, proč. A výčitky svědomí v tomhle konci světa prostě nemají šanci.
Báječný týden, který začíná pátkem.
V pondělí nastává Highlight, alespoň pro mne. Slavím narozeniny. Žádné trapné výstupy v práci mezi dvěma telefonickými konferencemi se zákazníkem. Žádné gratulace od kolegů, kteří svou zmínku o mých narozeninách považují za nepříjemnou povinnost a toporně mi podávají ruku. Jen já a ten, kterého mám nejraději, a pár esemesek od těch, co si danou událost nastavili v mobilu. Je jich skutečně jen několik. A i mezi nimi převládá upřímnost a vděčnost za to, že se navzájem máme.
Jsem už ve věku, kdy si každé narozeniny užiju. Vím, že tohle číslo je to nejnižší, co na svém narozeninovém dortu kdy uvidím. Každý rok je zvláštní. Střídání ročních období, každé ranní vstávání. Užívám si každý den a jsem za něj vděčná. A za své letošní narozeniny obzvlášť, protože je slavím v zemi, kam se už asi nikdy nepodívám. S člověkem, který je mou největší výhrou v životě. Podívám se vzhůru a vidím modré nebe s bílými oblaky, těmi, co tu budou, i když nikdo z nás už tu nebude. Ve vlasech cítím slaný vítr a za zády mi šumí oceán. Máme před sebou celý den a slunce je na naší straně.
A pak mi zrak padne na opuštěné auto, co stojí přede mnou na pláži. Přijdu blíž a mimoděk zaznamenám jeho espézetku. Nedojde mi to hned, ale dojde mi to.
08.05.1975. Můj datum narození.
BR. Birthday. OK, zkratku NAR asi v tomto konci světa můžu těžko čekat.
Je to zvláštní den, mé čtyřicáté druhé narozeniny.
Ať je to jakkoliv, tu fotku si dám na plochu.
Jako memento, že je nahoře někdo, kdo o mně ví. Anebo jen jako obyčejné připomenutí krásného dne.
Alena Suchopárová
K Vánocům dárek.... dělat, co opravdu chci.
Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Kolik je věcí, které chci. A kolik je věcí, které vlastně dělám a nechci. A přesto ty první nedělám. A ty druhé dělám. A to celé, protože....
Alena Suchopárová
Jak jsme se fotili
Z myšlenky na roční focení jsem byla otrávená už od rána. Už jen zařídit, aby všichni zvládli obléci si čisté oblečení je nadlidský úkol. A to je jen třešnička na dortu.
Alena Suchopárová
Není nad pořádné víkendové povyražení
Pachatele níže popsaných kriminálních činů nemohu jmenovat. Z okolností vyplyne, že se jedná o jedno z našich dětí, ale pamětliva důrazného poučení o základech internetové gramotnosti přisoudím zločinci milosrdnou přezdívku Saša.
Alena Suchopárová
Kterak se škrt přepočítal
Kdo náhodou někdy četl můj blog, ten dobře ví, že jsem škrt. Takový ten škrt, co si do lahve napouští vodu z kohoutku, páč se mu příčí koupit si balenou v Lidlu za dvě padesát.
Alena Suchopárová
Jak jsem o Vánocích (skoro) (ne)zhubla
Jako by to bylo dnes. Čtyři malé zlobivé uzlíčky a já, snažící se o Vánocích o nějaké to kilo dolů. Na plotně řízky a klobása a v ledničce bramborový salát, u babičky cukroví a kapr.
Alena Suchopárová
Tak kdo je tady pošuk?
O svém kolegovi jsem se zmínila v úvodu svého blogu. Přisoudila jsem mu přezdívku Sheldon, kterou už bych mu dnes nedala, ale jeho sociální cítění tato přezdívka vystihuje poměrně přesně.
Alena Suchopárová
Mezi intelektuály jeden přízemní příspěvek...
Vtipných dětských hlášek má každý rodič spoustu. Taky přispěju svou troškou do mlýna – těmi, které jsou dle mého názoru opravdu dobré. Kritériem je, aby se jim zasmál i někdo jiný než manžel a babičky.
Alena Suchopárová
Paralelní světy
Dnes se střetly dvě galaxie. Dva světy, které spolu navzájem nemají nic společného. A jeden druhého nemá šanci pochopit, ani kdyby se ten jeden, nebo i druhý, snažili o vysvětlení sebevíc.
Alena Suchopárová
A už jsme v hrsti Ďáblova oka.
Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.
Alena Suchopárová
Proč miluju Česko
Na úvod bych se asi měla představit všem, kdo neznají mé super vtipné blogy plné úžasných zážitků dokonalé matky, manželky a manažerky projektu mezinárodního formátu.
Alena Suchopárová
Kterak jsem si vytáhla lístek.
K drobné zmínce o našem oddělení IT jsem již v minulosti odvahu sebrala. Pravda, nasrala jsem tím tři čtvrtiny čtenářů blogu IDNES, protože ti všichni očividně v oddělení IT pracují. Tedy aspoň dle komentářů soudě.
Alena Suchopárová
S výchovou v koncích.
Když jsem měla děti malé, trávila jsem celé dny studováním různých příruček. Počínaje „Jak být dobrou matkou“ přes „Co děti v životě nejvíc potřebují“ až po „Do pátku bude vaše dítě jiné“ či „Malý tyran“.
Alena Suchopárová
O Kenech mezi námi
Kdo někdy četl nějaký můj blogový příspěvek, možná si o mně už utvořil letmou představu.Obyčejná upocená mamina.
Alena Suchopárová
Moje pletky s bezdomovcem
V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.
Alena Suchopárová
Okénko jazykozpytecké
Při své práci v zahraničí a při pronikání do tajů němčiny si nemohu nevšimnout jistých jazykových zajímavostí.
Alena Suchopárová
Kterak jsem se stala hvězdou portugalského pobřeží
Ne každý je nadšený z toho, když se stane díky své extravagantnosti centrem pozornosti ostatních. V určitém věku je prostě člověk rád, když jen tak splyne s davem a dav ho nechá na pokoji.
Alena Suchopárová
Co způsobí nadmíra čtení knih
„Tvoje děti jsou závislé na knížkách? No tak to jsi nadšením bez sebe, ne?!“ Nejsem. A připadám si proto provinile.
Alena Suchopárová
Takové normální ráno
Jsem hrdou maminkou čtyř (skoro)puberťáků. A k tomu mi ještě přibylo pár "opravdových" pracovních starostí. No jestli toto není téma na blog, pak už nevím
Alena Suchopárová
Plod dokonalé výchovy
Ve výchově mám jasno. V době, kdy jsme nemohli mít děti, jsme měli mraky času, abychom si vše ujasnili na teoretické rovině. Načetla jsem si spousty moudrých (i nemoudrých) knih. A když přišli vlastní potomci....
Alena Suchopárová
Kterak jsem o Vánocích skoro zhubla
Maminka na mateřské dovolené se čtyřmi dětmi také může mít sny o postavě modelky. Nebo ne? Já se pro hubnutí rozhodla o loňských Vánocích a dopadlo to zhruba takto.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1743x