Co způsobí nadmíra čtení knih
Protože každá matka, která slyší, že naše děti se topí v záplavě literatury, si klepe na čelo při zjištění, že já z toho nejsem v sedmém nebi.
Ano, chápu jejich postoj. Dnešní děti nečtou. Ano, hledají spíše instantní zábavu typu počítačové hry či krátká videa na youtube. Ano, tato zábava v nich nepodporuje žádnou fantazii ani vlastní invenci. Jsou nervozní, roztěkaní či naopak apatičtí. Ztracení ve virtuálním světě bez konce. Nekomunikují s přáteli (které ostatně nemají), ani s rodiči. Na jakékoliv otázky odpovídají bručením a při bližším zkoumání člověk zjistí, že se jim výrazně zmenšuje oblast logického myšlení, argumentační schopnosti i slovní zásoba.
Naše děti čtou.
Topí se ve virtuálním světě.
Když nemají po ruce knihu, jsou nervozní, roztěkaní či naopak velice apatičtí.
Nekomunikují ani s námi, ani s přáteli. Přátele ostatně nemají. Jejich spolužáci vytvářejí o přestávkách hloučky nad blikajícími displeji mobilů, zatímco naši kluci sedí v koutku, hryzají konec tužky a oči jim lítají po stránkách knihy. (tu knihu následně ztratí, polijí čajem, sežere ji pes nebo jim spadne do potoka /a za všechno může brácha/, ale o tom možná někdy jindy).
Když přijdu z práce a spustím na ně příval otázek typu „co bylo ve škole“ (otázka, kterou jinak všechny děti naprosto milují, no ne?), dočkám se jen nevrlého bručení a v horším případě jsem i svědkem líného pohybu nohy co strčí do dveří, aby se mi před nosem zavřely. Zatímco oči se ani na okamžik neodlepí od umaštěné stránky románu, co má 53 dílů a třicátý šestý, co zrovna dotyčný čte, je ten nejzajímavější, tak co prý se můžu divit.
Co se našim dětem ovšem nezmenšuje, to je logické myšlení, argumentační schopnosti ani slovní zásoba. To musím potenciálním kritikům mé kritiky čtenářské závislosti dát za pravdu. V tomto ohledu naše děti skutečně excelují.
A příkladem budiž jedno nedávné ráno.
Vychutnejte si skutečnost, že jste při tom nemuseli být.
Po prožitém ranním stresu spojeném se vstáváním, honěním dětí, připomínáním všeho možného, dvojím převlékáním všech zúčastněných, česáním holky, venčením psů a jinými zcela zanedbatelnými maličkostmi sedáme do vozu. Vozem je Škoda Rapid, auto vhodné pro mamču do města, maximálně dámičku, co veze maltézáčka k psímu holiči. Rovná se, vůz to naprosto nevhodný pro umístění a zakšírování čtyř dětí, které mají ostré lokty a pěsti a neotřesitelnou teorii o tom, kdo má tentokrát na té zadní sedačce sedět veprostřed, protože já (= já rovná se každý jeden z nich) jsem tam seděl minule.
Následuje boj, řev, tahání holky za vlasy, Davidovi se spustí krev z nosu a já vybuchnu v mravokárný monolog.
„Kdyby někdo z vás ustoupil, tak to celé mohlo vypadat úplně jinak. ….. ….. ….. A kdybyste hned na začátku v lásce ustoupili všichni, tak tenhle konflikt vůbec nemusel vzniknout.“
Šimon (10) mi nabízí vidle, abych na ně sama naběhla.
„Ty mami a už jsi někdy zažila, abychom hned na začátku před vzniknutím konfliktu všichni najednou ustoupili?“…
(vidle přijímám s rozběhem).
„Ne, to jsem fakt ještě nikdy nezažila“.
„No tak to se nám tu jedná jen o nějakou bohapustou teorii. A každému je jasné, že žádná teorie nefunguje na sto procent.“
(Nadechnu se, abych argumentovala. Dojde mi, že argument nemám. Vydechnu. Nadechnu se znova a zjistím, že stále nemám co bych řekla. Vydechnu. Použiji strategii „mlč, matka má vždycky pravdu“ a někde vzadu v hlavě mi to stále šrotuje. Co odpovědět?).
(Pracovní den plyne. Mezi návaly pilnosti stále přemýšlím, co jsem tomu chlapci / rozumbradovi / spratkovi nevychovanýmu na to měla vlastně říct. Inspirace nepřichází.)
(Večer mne při večeři napadne spásná myšlenka. Zeptám se toho nejchytřejšího na světě, toho, kdo má vždycky na všechno odpověď. Toho, kdo každý můj výrok přebije protiargumentem. Nebo se o to aspoň pokusí. To jest, Šimonova bratra Samuela (9) ).
„Samíku, jak bys reagoval na výrok „Žádná teorie nefunguje na sto procent“?“
Samík se na chviličku zamyslí nad kvalitou právě konzumovaného párku, načež vypálí:
„Výrok „žádná teorie nefunguje na sto procent“ je sám o sobě pouhou teorií, takže v podstatě tímto vylučuje sám sebe. Si s tim nedělej hlavu mami, von je blbej.“Lidi, asi začnu chodit do knihovny.
Nebo se přihlásím do nějakého debatního kroužku.
Protože až tito dva přijdou do puberty, myslím, že žádný z rodičů proti nim nebude mít šanci. I když oni budou roztěkaní, nervozní či apatičtí a i když nebudou mít žádné přátele. Jakmile dojde na slovní zásobu a argumentační schopnosti, myslím, že ty knihy možná přece jen (i když to celkem nerada připouštím) nad nebohou bezbrannou matkou, postrádající základní argumentační linii, bezkonkurečně vyhrály.
Alena Suchopárová
K Vánocům dárek.... dělat, co opravdu chci.
Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Kolik je věcí, které chci. A kolik je věcí, které vlastně dělám a nechci. A přesto ty první nedělám. A ty druhé dělám. A to celé, protože....
Alena Suchopárová
Jak jsme se fotili
Z myšlenky na roční focení jsem byla otrávená už od rána. Už jen zařídit, aby všichni zvládli obléci si čisté oblečení je nadlidský úkol. A to je jen třešnička na dortu.
Alena Suchopárová
Není nad pořádné víkendové povyražení
Pachatele níže popsaných kriminálních činů nemohu jmenovat. Z okolností vyplyne, že se jedná o jedno z našich dětí, ale pamětliva důrazného poučení o základech internetové gramotnosti přisoudím zločinci milosrdnou přezdívku Saša.
Alena Suchopárová
Kterak se škrt přepočítal
Kdo náhodou někdy četl můj blog, ten dobře ví, že jsem škrt. Takový ten škrt, co si do lahve napouští vodu z kohoutku, páč se mu příčí koupit si balenou v Lidlu za dvě padesát.
Alena Suchopárová
Jak jsem o Vánocích (skoro) (ne)zhubla
Jako by to bylo dnes. Čtyři malé zlobivé uzlíčky a já, snažící se o Vánocích o nějaké to kilo dolů. Na plotně řízky a klobása a v ledničce bramborový salát, u babičky cukroví a kapr.
Alena Suchopárová
Tak kdo je tady pošuk?
O svém kolegovi jsem se zmínila v úvodu svého blogu. Přisoudila jsem mu přezdívku Sheldon, kterou už bych mu dnes nedala, ale jeho sociální cítění tato přezdívka vystihuje poměrně přesně.
Alena Suchopárová
Mezi intelektuály jeden přízemní příspěvek...
Vtipných dětských hlášek má každý rodič spoustu. Taky přispěju svou troškou do mlýna – těmi, které jsou dle mého názoru opravdu dobré. Kritériem je, aby se jim zasmál i někdo jiný než manžel a babičky.
Alena Suchopárová
Paralelní světy
Dnes se střetly dvě galaxie. Dva světy, které spolu navzájem nemají nic společného. A jeden druhého nemá šanci pochopit, ani kdyby se ten jeden, nebo i druhý, snažili o vysvětlení sebevíc.
Alena Suchopárová
A už jsme v hrsti Ďáblova oka.
Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.
Alena Suchopárová
Věříte v náhody?
Stala se mi podivná věc. Podivná věc, něco mezi „neblázni, ani bych si nevšimla“ a „Wow, Bůh přeci jenom existuje“. Jaký názor zastávám já, je celkem nedůležité.
Alena Suchopárová
Proč miluju Česko
Na úvod bych se asi měla představit všem, kdo neznají mé super vtipné blogy plné úžasných zážitků dokonalé matky, manželky a manažerky projektu mezinárodního formátu.
Alena Suchopárová
Kterak jsem si vytáhla lístek.
K drobné zmínce o našem oddělení IT jsem již v minulosti odvahu sebrala. Pravda, nasrala jsem tím tři čtvrtiny čtenářů blogu IDNES, protože ti všichni očividně v oddělení IT pracují. Tedy aspoň dle komentářů soudě.
Alena Suchopárová
S výchovou v koncích.
Když jsem měla děti malé, trávila jsem celé dny studováním různých příruček. Počínaje „Jak být dobrou matkou“ přes „Co děti v životě nejvíc potřebují“ až po „Do pátku bude vaše dítě jiné“ či „Malý tyran“.
Alena Suchopárová
O Kenech mezi námi
Kdo někdy četl nějaký můj blogový příspěvek, možná si o mně už utvořil letmou představu.Obyčejná upocená mamina.
Alena Suchopárová
Moje pletky s bezdomovcem
V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.
Alena Suchopárová
Okénko jazykozpytecké
Při své práci v zahraničí a při pronikání do tajů němčiny si nemohu nevšimnout jistých jazykových zajímavostí.
Alena Suchopárová
Kterak jsem se stala hvězdou portugalského pobřeží
Ne každý je nadšený z toho, když se stane díky své extravagantnosti centrem pozornosti ostatních. V určitém věku je prostě člověk rád, když jen tak splyne s davem a dav ho nechá na pokoji.
Alena Suchopárová
Takové normální ráno
Jsem hrdou maminkou čtyř (skoro)puberťáků. A k tomu mi ještě přibylo pár "opravdových" pracovních starostí. No jestli toto není téma na blog, pak už nevím
Alena Suchopárová
Plod dokonalé výchovy
Ve výchově mám jasno. V době, kdy jsme nemohli mít děti, jsme měli mraky času, abychom si vše ujasnili na teoretické rovině. Načetla jsem si spousty moudrých (i nemoudrých) knih. A když přišli vlastní potomci....
Alena Suchopárová
Kterak jsem o Vánocích skoro zhubla
Maminka na mateřské dovolené se čtyřmi dětmi také může mít sny o postavě modelky. Nebo ne? Já se pro hubnutí rozhodla o loňských Vánocích a dopadlo to zhruba takto.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1743x